Náš fyzioterapeut Václav Šňupárek se s vámi v tomto článku podělí o zkušenost s návratem ke sportu po mnohočetném a složitém zranění jednoho ze svých pacientů. Tahle krátká případová studia vám nabízí pohled, z jak složitého zranění se za velmi krátkou dobu dá vrátit zpět k výkonu. Pokud řešíte podobné (pravděpodobně méně komplexní) téma v osobní rovině, dá vám článek jasnou naděj a utvrzení, že to zvládnete. Naše klinika je připravena vám pomoct zpět ke sportu - ať už se věnujete čemukoliv.
Tento článek vychází z prezentace, kterou Vašek uvedl v rámci Úrazového a rehabilitačního WINTER Fóra 2024 - případ cyklisty po závažném polytraumatu a jeho návrat do vrcholového tréninku a závodění. Vaškovi tímto předáváme slovo.
Profesionální cyklista měl závažný pád na podzim roku 2023, odkud byl letecky převezen do nemocnice s následujícím výčtem zranění: dvojnásobná otevřená zlomenina spodní čelisti vpravo, zlomenina os zygomaticum a horní čelisti s palatinální dislokací v oblasti řezáků vpravo, polámané zuby, zlomeniny obratlových výběžků obratlů C6, C7, Th1, Th2, Th3, Th4, sériové zlomeniny žeber I.-II., VII.-IX. vpravo, infrakce sterna, zlomenina pravé lopatky a fluidothorax pravé plíce. Pacient strávil 3 dny na jednotce intenzivní péče a následně dalších 9 dní na lůžkovém oddělení a byla mu provedena osteosyntéza dolní čelisti kovovým materiálem.
V rámci rehabilitace byly identifikovány čtyři hlavní oblasti terapie a na základě vyšetření byly stanoveny její dílčí cíle. Pacient do rehabilitace přišel čtvrtý týden od úrazu s výrazně omezenou hybností a bolestí pravého ramene, bolestí krku, která ho nejvíce omezovala v noci, dočasnou mezičelistní vazbou znemožňující požívání pevné stravy, chybějícím rozvíjením pravé strany hrudníku v rámci dechového stereotypu, množstvím jizev a úbytkem váhy asi 5kg.
Kvůli poškození pravé plíce bylo jednou z hlavních priorit obnovit jejich původní funkci, měřitelnou například pomocí parametrů vitální kapacity plic (VC) a FEV1 (Forced Expiratory Volume in one second). Díky historickému měření v rámci předchozích zátěžových testů bylo patrné poúrazové snížení těchto parametrů o asi 15 %, což je ve světě profesionální cyklistiky dramatický rozdíl.
Druhou hlavní oblastí bylo obnovení funkce pravého ramene, a to i vzhledem ke specifické dráhové disciplíně. Cyklista je většinu času opřen o řídítka a musí být připraven nejen na kontakt s jiným závodníkem, ale být schopný v plné rychlosti rukou „hodit“ svého parťáka do závodu a předat mu tak veškerou svou rychlost.
Již zmíněná bolest krku omezovala pacienta nejvíce během noci, což by v případě zanedbání mohlo vést k zhoršené schopnosti regenerace během spánku. Stejný cíl stál i za terapií oblasti temporomandibulárního skloubení, kde by případné bolesti v budoucnu mohly negativně ovlivňovat příjem potravy a tím opět regeneraci a celkový well-being. Zároveň jizvy v obličeji ovlivňovaly symetrii mimiky, která je v oblasti interpersonální komunikace nenahraditelná.
Každá terapie s pacientem trvala 2-2,5 hodiny a díky až neuvěřitelným regeneračním schopnostem pacienta bylo možné sledovat rychlé zlepšování ve všech oblastech. V rámci rehabilitace bylo využito měření v rámci Body Solution Lab, jako pomůcky z jiných zařízení byly využity respirační trenažery, vysokovýkonný laser, superinduktivní systém a standardní vybavení posilovny pro nácvik specifických pozic a zatížení v pohybových stereotypech vedoucích k návratu na původní úroveň výkonnosti.
Pacient se byl schopný vrátit k tréninku na kole 47 den od zranění. Ve srovnání s jiným profesionálním cyklistou, který byl po zlomenině kyčle (pertrochanterické fraktuře bez avulze) lze vysledovat podobný trend: jakmile je u závodníka bolest snížena na akceptovatelnou úroveň, vrací se po konzultaci s lékařem okamžitě do tréninku s velmi podobným nárůstem kumulativních tréninkových hodin.
U sportovců bývá důležité najít alternativní sport, který je dočasně dostatečně zatíží z tréninkového hlediska, a návrat k jejich sportu a disciplíně je tak usnadněn menší ztrátou výkonnosti v průběhu léčení zranění. V případě cyklisty po polytraumatu to byla posilovna a jízda na trenažeru, neboť jeho dolní končetiny nijak omezeny nebyly. V případě cyklisty s frakturou kyčle se jednalo o třítýdenní intenzivní trénink v bazénu bez používání dolních končetin a postupně v kombinaci s posilovnou návrat k jízdě na trenažeru.
Cyklista se 4 měsíce od zranění vrátil na vrcholovou úroveň závodění 12. místem na Mistrovství Evropy v disciplíně Madison.
Všechna data zde publikována jsou osobním vlastnictvím autora a zároveň podléhají podepsanému Informovanému souhlasu pacienta s publikací v této formě.
