Obtěžuje vás závrať a nevíte, kde se vzala ani jak se jí zbavit? Věděli jste, že na naší klinice máme bohaté zkušenosti právě s diagnostikou a léčbou tzv. polohové závratě (BPPV)?
Význam BPPV
BPPV je zkratkou pro benigní paroxysmální polohové vertigo. Jedná se o jedno z nejčastějších onemocnění postihující vestibulární aparát (rovnovážné ústrojí). Toto onemocnění lze označit jako nejčastější příčinu polohových závratí a závratí vůbec (kolem 17 %). Incidence tohoto onemocnění je udávána v rozmezí 10 - 100/100 000 obyvatel ČR za rok.
Prevalence tohoto onemocnění roste s věkem. Hlavním příznakem, který se u pacientů projevuje, jsou závraťovité ataky rotačního charakteru při změně pozice hlavy. Příkladem může být přetáčení z boku na bok v posteli, hluboký předklon či záklon nebo uléhání a vstávání.
Příznaky se projevují při změně pozice hlavy s latencí několika sekund. Pokud pacient v dané pozici vytrvá několik desítek sekund, obtíže většinou odezní a objeví se až při další změně pozice hlavy.
Pro pochopení hlavní příčiny tohoto onemocnění je třeba chápat základní anatomii vestibulárního aparátu. Náš vestibulární aparát je složen ze dvou základních částí. Nachází se zde saculus a utriculus, což jsou otolitové váčky, které nás informují o lineárním zrychlení a o pozici hlavy v prostoru.
Druhou část tvoří tři polokruhovité kanálky vyplněné endolymfou. Při rotačních pohybech hlavy dochází k rozpohybování edolymfy uvnitř kanálku, čímž dojde k podráždění vláskových buněk, které nás informují o rotačním zrychlení. Takto vše funguje za fyziologických podmínek. Při BPPV se ale uvolní otokonie (krystalky uhličitanu vápenatého) z otolitových váčků a dostanou se do endolymfy polokruhovitých kanálků. Následně při každé změně pozice hlavy v ose daného kanálku dojde k rozpohybování otokonií v důsledku gravitace a tudíž k podráždění vláskových buněk. Zde vzniká onen konflikt mezi tím, co říká náš vestibulární aparát (hlava se pohybuje), a co vnímáme ostatními smysly (hlava se nepohybuje). Následuje proto závrať (vertigo), nejčastěji rotačního charakteru.
Diagnostika a léčba
Diagnostiku a léčbu BPPV nejčastěji provádí vyškolený fyzioterapeut nebo neurolog. K diagnostice i léčbě se využívají polohové manévry specifické pro daný kanálek. Součástí vyšetření by měla vždy být diferenciální diagnostika, která nám odhalí skutečnou příčinu závratí. Léčba pomocí polohových manévrů je velmi účinná (90 %) a většina pacientů pociťuje okamžitou úlevu již po první terapii.
Zhruba 24 hodin po realizaci manévru se pacienti mohou cítit unaveni, či mít pocit zhoršení stavu. Doporučuje se tedy klidový režim. K úlevě často dochází až druhý den. Někdy se stav zlepší hned, ale často je nutné manévr v dalších dnech opakovat.
Kliknutím se objednáte na vstupní vyšetření - případně prosím v poznámce uveďte, že přicházíte k léčbě polohové závratě.
Zdroje:
VYHNÁLEK, M.; BRZEZNY, R.; JEŘÁBEK, J. Benigní paroxysmální polohové vertigo–nejčastejší závratě v lékařské ordinaci. Neurológia pre prax, 2007, 6: 343-345.
DE SANDE, MG Álvarez-Morujo, et al. Probable benign paroxysmal positional vertigo, spontaneously resolved: Incidence in medical practice, patients’ characteristics and the natural course. Journal of Otology, 2019.
