V návaznosti na právě probíhající ZOH jsme u nás v Body Solution Clinic analyzovali 11 vybraných olympijských sportů a sestavili přehled jejich celkové náročnosti pro lidské tělo. Proč je alpské lyžování náročnější než hokej, biatlon než rychlobruslení a v kterém sportu máte největší šanci po čtyřicítce?
„Je mi ctí i letos doprovázet české sportovce na OH. V předchozích letech jsem byla sportovcům lékařskou oporou primárně na letních hrách, takže ZOH jsou pro mě nové, ale řadu našich sportovců znám již dlouho z naší kliniky i odjinud. Nejvíce se tentokrát budu věnovat reprezentantům v akrobatickém lyžování, snowboardingu a sjezdovém lyžování. Na klinice se však věnujeme všem sportovcům, takže jsem ráda, že se kolegové podívali i na další sporty a připravili pro vás toto porovnání ,“ říká MUDr. Karolína Velebová, hlavní lékařka Body Solution Clinic.
Součástí popisného hodnocení těchto vybraných olympijských sportů jsou i metriky fyzické náročnosti, rizika zranění a technické náročnosti na škále 1 – 10, kdy 1 je nejnižší hodnota a 10 nejvyšší. Jejich součet tvoří výsledné číslo, které uvádíme vždy v závorce. Pro účely zjednodušení jsme některé sporty a především disciplíny spojili.
1. Alpské lyžování 9 – 9 – 8 (26)
Rychlost přes 130 km/h na ledové sjezdovce, kde každé zaváhání znamená konec závodu. O vítězi rozhodují desetinky sekundy a na sjezd a Super-G máte jediný pokus…
Kolena alpských lyžařů patří mezi nejtraumatizovanější klouby v celém sportu – plastika předního zkříženého vazu je během jedné sezóny Světového poháru téměř rutinním zákrokem, který potká několik závodníků. Při extrémních rychlostech nejsou vzácná ani polytraumata a otřesy mozku. Možná ještě náročnější než rehabilitace je mentální síla potřebná k návratu po těžkém pádu a nalezení odvahy jet znovu naplno. V klasické sezóně se závodí téměř každý víkend bez tréninkových závodů, často po dlouhých přesunech mezi kontinenty.
Fyzická náročnost: 9
Riziko zranění: 9
Technická náročnost: 8
Vrchol: 25–30 let, slalomáři dříve, specialisté na sjezd později
2. Lední hokej 8 – 8 – 9 (25)
Žádný jiný sport nevyžaduje takovou kombinaci pohybových dovedností, jemné techniky, taktického myšlení a fyzického kontaktu při rychlosti přes 40 km/h. Současný hokej je rychlejší a techničtější než kdykoli dřív, ale síla přesto zůstává klíčová. „Vidět brankáře házet si s 80kilovou činkou na přemístění mluví za vše,“ říká náš fyzioterapeut Václav Šňupárek, který má s hokejem zkušenosti v rámci práce pro české extraligové týmy.
Spektrum možných zranění je v hokeji unikátní: od otřesů mozku, vymknutých ramen a zlomených zápěstí přes podvrtnuté kotníky až po chronické bolesti zad a třísel. Vysoké kardiovaskulární nároky navíc mohou vést k srdečním komplikacím. Přesto hráči absolvují tři zápasy týdně, v play-off i v po sobě jdoucích dnech, takže jejich rychlost regenerace a schopnost podávat výkony v únavě musí být na nejvyšší úrovni.
Fyzická náročnost: 8
Riziko zranění: 8
Technická náročnost: 9
Vrchol: 19–27 let
3. Krasobruslení 6 – 7 – 9 (22)
Krasobruslení kombinuje sílu, výbušnost, rovnováhu, flexibilitu a psychický tlak subjektivního hodnocení. „Krasobruslaři – byť jsou často drobnější – zvedají v posilovně srovnatelné váhy s ostatními sportovci,“ říká Václav Šňupárek. Navíc ze všech sportovců jsou na ně kladeny největší nároky na rozsah pohybu.
Kotníky, kolena a kyčle trpí otlaky z bruslí, podvrtnutími, přetížením úponů svalů v oblasti pánve. Kvůli opakované zátěži ve skocích v kombinaci s tlakem na nízkou váhu jsou časté stresové fraktury, zejména v oblasti nohy. Dopady do předkloněné pozice znamenají vysoké nároky na spodní část zad a kyčlí. Na rozdíl od hokejistů nejsou krasobruslaři chráněni výstrojí a ani helmou, pády na tvrdý led tak mohou mít závažnější následky.
Fyzická náročnost: 6
Riziko zranění: 7
Technická náročnost: 9
Vrchol: u žen 15–20 let, u mužů 18–25 let
4. Snowboarding 3 – 10 – 9 (22)
Snowboardcross i paralelní slalom vyžadují vyváženou kombinaci mentální a fyzické připravenosti, freestyle určuje zejména hlava a technika – odvaha a kreativita na velkých skocích, railech či v u-rampě.
Kondiční příprava u freestyle závodníků nebývá na úrovni ostatních sportovců – pro kvalitní výkon potřebují „jen“ dobře se orientovat ve vzduchu, zvládat kontrolovat rotace ve více osách a nebát se. I v tréninku dochází k pádům s následkem od zlomenin přes vnitřní traumata a otřesy mozku po měkkotkáňová poranění kloubů, vazů, svalů a šlach. Těžká zranění jsou běžnou součástí kariéry. Přesto se i ve freestylu zvlášť v posledních letech zavedly intenzivnější přípravné tréninky i mimo sníh za účelem posílení těla a zlepšení celkové fyzické kondice, což má do jisté míry preventivní účinek.
Fyzická náročnost: 3
Riziko zranění: 10
Technická náročnost: 9
Vrchol: u žen i mužů 25–30 let
5. Akrobatické lyžování 3 – 10 – 9 (22)
Sem řadíme jízdu v boulích (moguls), aerials (akrobacii), skicross a freeski (big air, slopestyle, u-rampa).
Rychlá jízda, náročný terén a akrobatické prvky na skocích a překážkách. Disciplíny akrobatického lyžování jsou o těle i o hlavě a zároveň o technice.
Kolena tady trpí podobně jako v alpském lyžování a záda jsou extrémně namáhána při dopadech. Riziko zranění existuje v tréninku i v závodě. Genetika nemá zásadní vliv, ale menší vzrůst závodníka přináší výhodu.
U freeski pak platí podobné až stejné principy jako u freestyle snowboardingu.
Fyzická náročnost: 3
Riziko zranění: 10
Technická náročnost: 9
Vrchol: 18–26 let
6. Biatlon a běh na lyžích 10 – 3 – 8 (21)
U běžců na lyžích byly naměřeny jedny z nejvyšších hodnot VO2max – parametr definující horní hranici lidské vytrvalosti – v celém sportovním světě. „Na druhém kilometru desetikilometrového závodu už tam nechcete být a v druhé půlce – s pachutí krve v ústech – si přejete, abyste se nikdy nenarodili,“ říká Václav Šňupárek s tím, že členité tratě s prudkými sjezdy a výjezdy jsou jako nejtvrdší intervalový trénink, který nikdy nekončí.
Biatlon navíc k fyzickému vypětí přidává i mentální rozměr – schopnost se během pár vteřin úplně zklidnit a vyčistit terče na střelnici. Rozhodující je fyziologie. Traumatická zranění tady příliš nehrozí, ale časté jsou chronické bolesti zad, potíže se šlachami a vazy a při závodech v mínusových teplotách hrozí i lehké omrzliny.
Fyzická náročnost: 10
Riziko zranění: 3
Technická náročnost: 8
Vrchol: 24–32 let, vyšší věk pro delší tratě díky rokům kumulativního tréninku
7. Rychlobruslení 10 – 3 – 7 (20)
Konstantní, minuty trvající maximální výkon ve specifické aerodynamické pozici. Závodník je neustále v podřepu – jakékoliv povolení a napřímení z aerodynamické pozice okamžitě stojí setinky, které rozhodují. Jistou mentální náročnost přidává i fakt, že závodníci krouží kolem dokola ve stále stejném prostředí stadionu.
Rychlobruslení s sebou přináší chronické bolesti zad, kolen a třísel, ale traumatická zranění jsou v něm vzácná. Dochází však k řezným ranám. Fyziologické parametry jsou klíčové a výhodu poskytují i biomechanické faktory jako dlouhé nohy a krátký trup.
Fyzická náročnost: 10
Riziko zranění: 3
Technická náročnost: 7
Vrchol: 22–32 let, nižší věk pro kratší tratě
8. Saně, boby, skeleton 6 – 7 – 7 (20)
Závodníci se pohybují vysokou rychlostí, v zatáčkách čelí vysokým G-silám. Jakákoli chyba znamená ztrátu rychlosti, pád nebo těžkou havárii. U bobů je navíc zásadní dokonale sehraný tým a precizní start.
Saně jsou výrazně více o hlavě a technice, boby kombinují sílu, techniku i psychiku. U saní rozhoduje cit pro řízení, čtení tratě a klid v extrémní rychlosti. U bobů je zásadní explozivní síla při startu a schopnost pilota zvládnout jízdu ve vysokém přetížení. Nejvíce trpí krční páteř, hlava a záda vlivem vibrací a G-sil. U bobů jsou výrazně zatěžována také kolena a ramena při startech. K vážným zraněním naštěstí nedochází tak často, ale typická jsou poranění krční páteře, otřesy mozku, zlomeniny a při haváriích těžká polytraumata. U skeletonu silně závisí na schopnosti závodníka pracovat s celým tělem pro řízení a psychikou pro kvalitní a bezpečný výkon. Vzhledem k povaze pohybu dochází také k podobným zraněním jako u sprinterů – trpí hlavně hamstringy a achillovky.
Fyzická náročnost: 6
Riziko zranění: 7
Technická náročnost: 7
Vrchol: 25–35 let, protože zkušenosti a znalost tratí jsou klíčové
9. Skialpinismus 9 – 4 – 6 (19)
Krátký formát závodu sestávající se z výběhu na kopec, důležitá je minimální váha závodníka i vybavení, dobré technické provedení při sundávání pásů a přípravě lyží a bot na sjezd. V krátkém, pár minut trvajícím závodě hraje pit-stop větší roli než v jiných sportech. Podobně jako v triatlonu – závod se v depu vyhrát nedá, ale přijít o dobrý výsledek je víc než snadné.
V rychlých závodech olympijského formátu je skialpinismus mnohem více o těle – není čas na taktizování. Časté jsou chronická přetížení kolen a achilovek, traumatická poranění jsou spíše výjimečná. V tréninku a pohybu ve volném terénu ve vysokých horách je potřeba vzít v potaz lavinovou problematiku, jejíž podcenění může mít fatální následky. Fyziologické předpoklady hrají roli podobně jako v běžeckém lyžování nebo cyklistice.
Fyzická náročnost: 9
Riziko zranění: 4
Technická náročnost: 6
Vrchol: 22–28 let
10. Skoky na lyžích 3 – 6 – 9 (18)
Závodník sjíždí nájezd rychlostí přes 90 km/h, musí trefit ideální odrazový moment a udržet stabilní letovou polohu. Každá drobná chyba v načasování odrazu nebo v pozici těla znamená výraznou ztrátu metrů.
Jedná se spíše o sport technický než výkonnostní. Rozhoduje koncentrace, schopnost potlačit strach, načasování odrazu a kontrola těla ve vzduchu. Síla je důležitá hlavně relativní (poměr síly k hmotnosti), nikoliv absolutní.
Nejvíce jsou zatěžovány kolena, kotníky a bederní páteř při dopadech, a dále stehenní svaly při odrazu. Významnou roli hraje také rovnováha a koordinace celého těla.
Zranění jsou typologicky podobná ostatním lyžařským sportům – tedy poranění kolen, a při pádech hrozí také otřesy mozku i závažná interní poranění. Pády jsou méně časté než v některých jiných disciplínách, ale mohou mít velmi vážné následky. Genetika ovlivňuje zejména tělesné parametry, důležitá je nízká hmotnost, dlouhé končetiny, dobrá koordinace a schopnost udržet stabilitu ve vzduchu. Trénink však rozhoduje o technické kvalitě skoku.
Vrchol výkonnosti je nejčastěji mezi 20–28 lety, kdy se kombinuje maximální technická úroveň, odvaha a stabilita výkonu.
Fyzická náročnost: 3
Riziko zranění: 6
Technická náročnost: 9
Vrchol: 20–28 let
11. Curling 2 – 1 – 10 (13)
Nejtěžší je kombinace extrémní přesnosti, taktiky a psychické odolnosti. Každý hod musí být proveden s přesnou rychlostí, rotací a směrem, přičemž rozhoduje schopnost předvídat několik tahů dopředu.
Curling je výrazně více o hlavě než o těle a více o technice než o síle. Klíčová je koncentrace, strategické myšlení, komunikace v týmu a schopnost zvládat tlak v rozhodujících momentech. Časté jsou bolesti zad z jednostranné zátěže, vážná zranění výjimečná. Genetika má menší vliv než technika a mentální schopnosti. Může však docházet ke svalovým zranění ramen a prsou, ve srovnání s ostatními sporty je však riziko minimální.
Fyzická náročnost: 2
Riziko zranění: 1
Technická náročnost: 10
Vrchol: 30–40 let, protože rozhodují zkušenosti, taktické myšlení a psychická vyzrálost
---
Připraveno ve spolupráci s fyzioterapeutem Mgr. Václavem Šňupárkem a lékařkou MUDr. Karolínou Velebovou z týmu Body Solution Clinic. Cílem článku je nabídnout čtenářům novou perspektivu na náročnost uvedených sportů. Přes veškerou snahu o maximální objektivitu vychází obsah ze subjektivních zkušeností a popisná i číselná hodnocení tím mohou být ovlivněna.
