Poruchy příjmu potravy u sportovců. Jak je identifikovat včas a jakým chybám se vyhnout?

Poruchy příjmu potravy mohou pořádně potrápit i sportovce. Hlavně v disciplínách, kde „každé kilo navíc rozhoduje“, se s nimi setkáváme až překvapivě často. Malým gymnastkám, krasobruslařkám nebo atletkám mohou poznamenat nejen kariéru, ale i sebevědomí na celý život. Co bývá hlavním spouštěčem? Jakým chybám v jídelníčku se vyhnout? A jaké varovné signály můžete poznat ještě předtím, než se projeví fyzické následky? 

Z nevinné snahy být rychlejší, lehčí, výkonnější nebo „jen“ hubenější „jako ostatní“ mohou vyrůst vážné problémy. Odříkání, hlídání kalorií a nadměrný trénink snadno přejdou v králičí noru jménem porucha příjmu potravy (PPP) nebo RED-S (Relative Energy Deficiency in Sport), která ohrožuje zdraví, výkon i psychiku. 

Na pomoc s uchopením tak složitého tématu jsme si vzali naši sportovní psycholožku Janu Novotnou a našeho výživového specialistu Karla Tyrpekla, které můžete oba potkat u nás na Body Solution Clinic.

Spouštěčů RED-S či PPP je podle nich celá řada – od těch psychických, přes sociální až po kulturní. V poslední době jsou jím často sociální sítě, které jsou snadno dostupné i mladým sportovcům, kteří ještě nemusí být vybaveni „dospělým“ kritickým myšlením a neumí si vyhodnotit veškerá rizika či faktory, stojící za vzhledem/výkony jejich oblíbeného sportovce či influencera. 

Pozor na zdravé prostředí a komunikaci

„Nejvíc nás ale ovlivňuje naše sociální prostředí – výchova,“ říká naše psycholožka Jana bez ohledu na to, jestli jde o výchovu rodičů, pedagogů, trenérů nebo vrstevníků… „Všichni se v dospívání učíme nápodobou a to, co během vývoje vidíme a slyšíme u ostatních, nás formuje. Proto je důležité edukovat o zdravém životním stylu (psychickém, fyzickém i nutričním) a komunikaci nejen děti, ale i ty, kteří je vychovávají, trénují a edukují.“  

I drobná a zdánlivě neškodná poznámka nezkušené trenérky totiž může mít na náctiletou dívku fatální vliv. Sled negativních událostí je pak rychlý, ale zvenku přitom dlouho nepozorovatelný.

Rychlý nástup – dlouhodobé problémy

„Energetický deficit se u mladé sportovkyně může projevit překvapivě rychle – už v horizontu dnů až týdnů. Nejprve dochází ke zpomalení regenerace, zvýšené unavitelnosti, poklesu výkonnosti v intenzivních pasážích tréninku a celkové vyšší dráždivosti nervové soustavy,“ říká náš výživový specialista Karel Tyrpekl s tím, že tyto změny ale bývají přehlíženy nebo interpretovány jako běžná tréninková únava. Přitom mohou být prvním signálem hlubšího problému. 

„V delším horizontu se přidávají poruchy hormonální rovnováhy, ztráta menstruace, zhoršení kvality spánku, pokles hladiny estrogenů, štítných a růstových hormonů nebo ztráta kostní hmoty. V mnoha případech dochází ke kombinaci stagnace výkonu a zhoršujícího se zdravotního stavu, která vrcholí zraněním nebo psychickým vyčerpáním. Tyto projevy jsou dnes u mladých sportovkyň častější, než si většina trenérů a rodičů připouští,“ varuje Karel Tyrpekl.

Sledujte varovné signály. Jak vypadají?

Jak ale celý problém zachytit včas? Zvlášť, když se nedostatečný energetický příjem tak složitě odhaluje? Bez podrobného hodnocení objemu a složení jídelníčku většinou neuspějete. Takže jak na to? „Varovné jsou výkyvy nálady, zhoršená výkonnost, vyšší nemocnost, změny v tělesném složení (např. úbytek svalové hmoty), poruchy cyklu a celkový pokles vitality. Důležitým vodítkem je i změna vztahu k jídlu – zvyšující se rigidita, kontrola, úzkost při jídle, odmítání určitých potravin nebo situací, kdy je nutné jíst ve společnosti. Čím dříve si těchto změn okolí všimne, tím větší je šance na včasnou konzultaci bez dlouhodobých následků,“ říká Karel.

Podobně to vidí i naše psycholožka Jana Novotná, která si kromě podrážděnosti, počítání kalorií a ztráty radosti z věcí, které dívky dřív bavily, všímá i nenápadných detailů. Třeba krájení potravin na drobné kousky nebo velmi pomalé jedení. Častější jsou podle ní i věty typu „už jsem jedl/a“ nebo „nemám hlad“. 

Nejčastější chyby v jídelníčku

Nejčastějšími chybami v jídelníčku, které vedou k rozvoji RED-S, bývá podle Karla kombinace nízkého celkového příjmu energie, nedostatečné denní distribuce a špatného poměru makroživin. 

„Sportovkyně často vynechávají snídani nebo dopolední jídla, dají si malý oběd – málo sacharidový a často nízkotučný. Večeře bývá slabá nebo příliš pozdní. Významným problémem je i chronicky nízký příjem sacharidů, který je nahrazován bílkovinami nebo zeleninou, případně dochází k přehnané kontrole porcí. Nezřídka jde přitom o vzorce, které jsou prezentovány jako „zdravý životní styl“, ale ve skutečnosti jde o kombinaci přísné restrikce, vysokého výdeje a nulového prostoru pro regeneraci. Výsledkem je stav, kdy ani při zachování hmotnosti není příjem dostatečný pro pokrytí bazálního metabolismu a adaptaci na trénink,“ upozorňuje Karel Tyrpekl.

Profesionální přístup, nebo známky poruchy?

„V tréninku si pak můžete všimnout nadměrného cvičení, snahy přidávat si mimo plán trenéra, pocitů viny při vynechání tréninku i přesto, že je sportovec zraněný, a někdy i tajného trénování. Do toho se přidávají sociální změny – sportovec se straní týmu či tréninkové skupině, rodině nebo kamarádům, bývá více uzavřený a méně ochotný sdílet, co prožívá. V rámci RED-S se pak navíc objevuje častější únava, horší spánek, zhoršený výkon a někdy i opakující se drobné bolesti či zranění,“ říká Jana Novotná s tím, že zvenku vše může působit jako „profesionální přístup“, ale postupně to přerůstá v přehnanou kontrolu, a sportovci si tuhle hranici často neuvědomují.

Nebezpečný je i fakt, že s ubývající hmotností sportovkyně ostatní chválí za vzhled a za práci, kterou na sobě udělaly, což je motivuje pokračovat. „Průlom většinou nastane až v momentě, kdy se přidají vážnější komplikace – často je to zhoršený výkon, který sportovcům nedává smysl, protože po delší dobu jejich narušené stravovací a sportovní návyky výkon zlepšovaly a najednou se zhoršují. Dalšími komplikacemi bývají opakovaná zranění, celková únava, kolaps, výpadky menstruace, nebo úzkosti, deprese a ztráta radosti ze sportu i ze života,“ uzavírá Jana Novotná.

Vzhledem k tomu, jak vážné jsou důsledky nejen na sportovní kariéru, ale i celkové zdraví sportovců, jsme vybudovali v Body Solution Clinic komplexní systém péče, ve kterém se mladí sportovci necítí sami ani v boji s poruchami příjmu potravy.

Zachycení poruchy příjmu potravy na Body Solution Clinic

Pokud k nám přijde mladá sportovkyně nebo sportovec, u kterého máme podezření na poruchu příjmu potravy, postupujeme tak, jak se ve sportu sluší a patří – týmově:

  • Prvním spoluhráčem je Karel Tyrpekl – výživový specialista, který pomáhá nastavit zdravý a realistický jídelníček. 
  • Následuje konzultace s Janou Novotnou, psycholožkou, která pomůže zpracovat psychickou stránku problému – tlak na výkon, strach z jídla, šikana trenéra nebo kolektivu, ale i emoce spojené s přetížením.

  • Společně s trenérem a rodiči zároveň nastavujeme bezpečné prostředí, komunikaci a režim tréninku i stravy.
  • MUDr. Karolína Velebová, naše hlavní lékařka, přitom sleduje celkové zdraví sportovce – provádí krevní testy a hlídá první varovné signály, jako jsou únava, časté nachlazení nebo dokonce únavové zlomeniny. Právě Karolína může být tou, kdo zachytí riziko RED-S jako první. 

Co je RED-S a proč je nebezpečný?

RED-S (Relative Energy Deficiency in Sport) je stav, kdy sportovec dlouhodobě přijímá méně energie, než kolik jeho tělo potřebuje na základní fungování a sportovní zátěž. 

Následky mohou být velmi vážné. Patří mezi ně například:

  • zpomalený metabolismus a úbytek svalové hmoty
  • problémy s hormony – u dívek často výpadek menstruace
  • horší imunita a častější zranění
  • oslabení kostí a vyšší riziko únavových zlomenin
  • celkové zhoršení sportovního výkonu i psychické pohody
  • úzkosti, deprese, ztráta radosti ze života

Pokud máte podezření na RED-S u svého potomka či svěřence, objednejte se k nám.

/

Foto: Freepik