S příchodem podzimu se mění nejen barvy na stromech, ale i rytmus našeho těla. Po hektickém létě přichází zklidnění, pravidelnější denní režim a přirozená potřeba udělat něco pro sebe. A přestože dny se zkracují, venku je chladno a mlha nám říká, ať hlavně zůstaneme doma, lepší období na běhání byste nenašli.
1. Ideální klima pro tělo i mysl
Podzimní teploty bývají kolem 8 až 13 °C – ani horko, ani zima. Pro organismus jsou to ideální podmínky k fyzické aktivitě. Tělo se nepřehřívá, srdeční tep zůstává v optimální zóně a dýchací systém nečelí takovému stresu jako v létě. To znamená menší únavu a lepší regeneraci po výkonu. Jinými slovy: na podzim zvládnete se stejnou kondicí mnohem víc než v létě.
„Chladnější, ale stále stabilní počasí také pomáhá svalům zahřívat se postupně. Riziko natažení nebo mikrotraumat je nižší, zejména pokud dodržíte správnou rozcvičku a následné protažení,“ vysvětluje naše fyzioterapeutka a vášnivá běžkyně Tereza Hluchá.
A hlavně: chladnější vzduch stimuluje krevní oběh a okysličení mozku, takže běhání na podzim často působí i jako „mentální restart“ – po podzimním výběhu se vám dost možná bude lépe přemýšlet, soustředit a spát.
2. Přirozený imunity booster
Podzimní počasí představuje pro organismus ideální stimul k posílení vaší imunity. Střídání teplot, chladnější vzduch a vyšší vlhkost pomáhají tělu trénovat schopnost přizpůsobovat se změnám – a právě tato adaptace je klíčem k silnější obranyschopnosti.
„Aby byl ale přirozený booster skutečně efektivní, nedoporučuje se po aktivitě přijímat vitamíny nebo jiné antioxidanty ve formě suplementů. Chceme, aby tělo vyřešilo oxidační procesy přirozeně a co nejlépe se adaptovalo,“ upozorňuje nutriční specialista a analytik zátěžového testování Karel Tyrpekl.
Pravidelný běh na čerstvém vzduchu podporuje krevní oběh, okysličuje buňky a aktivuje lymfatický systém, který se stará o odvádění škodlivin z těla. Navíc zvyšuje hladinu bílých krvinek, které hrají zásadní roli v obraně proti virům a bakteriím. Lehký podzimní běh (v zóně 2, maximálně 3) tedy není jen prostředkem k lepší kondici, ale i přirozenou prevencí sezónních nachlazení, které nás právě na podzim trápí úplně nejvíc. Pokud se ale necítíte 100% zdraví, nezkoušejte to tzv. „rozběhat“, ale raději si jeden dva dny úplně odpočiňte.
3. Klid na trase a žádný tlak
V lednu ještě všichni dodržují předsevzetí, na jaře trénují na závody a v teplých letních večerech si běžecké boty, brusle nebo kolo zkouší snad úplně každý. Na podzim se ale cyklostezky a oblíbené běžecké okruhy zklidní. Zmizí davy bruslařů, dětí i rekreačních jezdců a prostor získají ti, kdo berou běhání vážně – ať už začátečníci, kteří chtějí trénovat v klidu, nebo zkušení běžci připravující se na svůj vrchol sezóny.
Mírnější teploty, stabilní počasí a volnější trasy představují ideální podmínky pro soustředěný trénink i hlubší vnímání vlastního pohybu. V takové atmosféře se běh nestává povinností, ale rytmickým zážitkem, kdy si uvědomíte, proč vlastně běháte. A nejspíš pak budete běhat ještě víc. Ale pozor…
„Nejčastější příčinou zranění u rekreačních běžců je přetížení a příliš rychlý start,“
říká Tereza Hluchá, tak na to myslete. Podzim je vhodný pro pozvolný, zdravý začátek – pro budování návyku, nikoli výsledku. Stačí 30 minut klidného běhu třikrát týdně. Pravidelnost je důležitější než rychlost.
4. Podzimní krajina = přírodní terapie
Běhání na podzim má i psychologický rozměr. Barevné listí, měkký lesní terén a chladný vzduch působí uklidňujícím způsobem. Běh se v tu chvíli stává formou pohyblivé meditace – tělo pracuje, zatímco mysl odpočívá.
Při běhu se navíc uvolňují endorfiny a serotonin – látky, které zlepšují náladu a pomáhají bojovat s podzimní únavou či lehkou melancholií. Pravidelný pohyb tak pomáhá nejen fyzicky, ale i psychicky – stabilizuje náladu, zlepšuje spánek a podporuje celkový pocit vitality v období, kdy mají lidé největší problémy.
5. Jarní náskok
Zkušenosti velí, že pokud nezačnete na podzim, v zimě už se vám nebude chtít tuplem. A každý, kdo někdy zkusil začít na jaře – po dlouhé líné zimě a s pár kily navíc – ví, jak tělo protestuje.
Klouby bolí, svaly jsou ztuhlé a dech se rychle ztrácí. Pokud ale začnete už na podzim, vaše tělo si postupně (o mnohém snáz) zvykne na zátěž, zlepší se kapacita plic i pružnost šlach a síla stabilizačních svalů, a hlavně vám nenabydou vánoční kila a na jaře se vám bude běhat o hodně lépe! Pokud chcete začít běhat bez bolesti a s jistotou, že tělu prospíváte, je právě teď ten správný čas.
V Body Solution Clinic vám můžeme pomoci s vyladěním běžecké obuvi díky podiatrickému vyšetření, které u nás zajišťuje náš hlavní fyzioterapeut Josef Švec.
Také u nás můžete absolvovat různé formy zátěžového testování, abyste si byli jistí, že je pro vás sportování 100% bezpečné.
Jak na to: doporučení od fyzioterapeutky Terezy Hluché
- Začněte pomalu – 30 minut, 2–3× týdně stačí.
- Střídejte běh a chůzi, dokud si tělo nezvykne.
- Před během se vždy rozcvičte – aktivujte svaly hýždí, stehen a trupu.
- Po doběhu se protáhněte – zaměřte se na lýtka, zadní stranu stehen a bedra.
- Investujte do správné obuvi – ideálně po konzultaci s odborníkem.
- Sledujte své tělo – pokud se objeví bolest, zpomalte nebo vyhledejte fyzioterapeuta.
Stejně jako loni pro vás i letos chystáme Body Solution Clinic Christmas Challenge, kdy společně budeme v období svátků sbírat kilometry a rozdávat vám za aktivitu slevy na fyzioterapii. Je tím pádem také nejvyšší čas začít trochu trénovat. 😉
Jak vybrat běžecké boty?
Správná obuv je pro běhání klíčová – nejen kvůli pohodlí, ale hlavně kvůli prevenci přetížení a zranění. „Bota by měla respektovat individuální anatomii nohy, typ došlapu a způsob běhu. Příliš tvrdá podrážka nebo vysoký drop (rozdíl mezi patou a špičkou) mohou změnit mechaniku pohybu a vést k bolestem kolen, kyčlí nebo zad. Naopak příliš měkké nebo úzké boty často způsobují nestabilitu a přetížení kotníků,“ říká fyzioterapeutka Tereza Hluchá. Ideální je nechat si udělat analýzu došlapu – dokáže posoudit, jestli běháte přes patu, střed chodidla nebo špičku, a doporučí vám vhodnou míru tlumení i tvar klenby. Nezapomeňte, že běžecké boty mají omezenou životnost – zhruba 600 až 800 kilometrů –, a jejich pravidelná obměna je stejně důležitá jako správná technika běhu.
Foto: BSC / Freepik
