Nedávno jsme rozšířili naše služby o sportovní psychologii, která hraje v současném světě sportu zásadní roli. Přišel tak čas si kromě samotné služby představit i její hlavní protagonistku v Body Solution Clinic, Janu Novotnou.
Jana absolvovala bakalářské i magisterské studium jednooborové psychologie na Pražské vysoké škole psychosociálních studií a má dokončený sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik. Je členkou asociace psychologů sportu ČR a studentkou PhD. na katedře kinantropologie na FTVS, kde se zaměřuje na vliv rodičovské angažovanosti na adolescentní sportovce.
Ahoj Jano, standardní, ale z našeho pohledu důležitá otázka na úvod: Kdy a jak jsi došla k tomu, že se budeš věnovat sportovní psychologii?
Ahoj všem čtenářům :) Odmala jsem chtěla být architektka, ale rok před maturitou jsem se poprvé setkala na vlastní kůži s psychodiagnostickou metodou a následnou konzultací a spoluprácí s psychologem, který mi pomáhal během mé atletické kariéry od dorostenecké kategorie. Celý proces se mi tak líbil a cítila jsem, že mi ukazuje lepší sportovní i životní cestu, že z architektury spadlo a podala jsem si vysokoškolské přihlášky na jednooborovou psychologii. Od začátku studia jsem věděla, že v budoucnu chci pracovat se sportovci, drželo mě to celé studium, během kterého jsme se daly dohromady se spolužačkami (Mgr. Vendulou Redlichovou a Bc. Dominikou Krupařovou) se stejným zaměřením a začaly pracovat na projektu @sportovni.psychologie. To že jdeme správným směrem nám ukázalo i první setkání s PhDr. Marianem Jelínkem, PhD., který nám dodnes dělá mentora a drží nad námi ,,ochrannou" ruku.
Jaké jsou za Tebe hlavní důvody, proč by měli amatérští i profesionální sportovci zařadit sportovní psychologii do své přípravy? V čem jim může primárně pomoct?
Stejně jako trénujeme kondici či technické/taktické aspekty sportovního výkonu, chodíme na fyzioterapii/masáže, aby nám tělo sloužilo a podávalo skvělé výkony, je třeba ,,trénovat” a zapojovat do sportovní přípravy i mentální stránku. Jakýkoliv sportovní výkon, amatérský i profesionální, se pojí i s velkým úsilím, koncentrací, motivací, sebevědomím, nechtěnými myšlenkami, tlakem, chybami, emočními procesy a tak dále… Na tyto klíčové faktory sportovci nemusí být sami, můžou s někým o svých myšlenkách mluvit a chtít i pomoct. Dalším důležitým důvodem je, že sportovní prostředí je úzce spojeno i s každodenním životem, obě složky se navzájem ovlivňují a naučit se je zkombinovat dohromady je občas náročné. Sportovní psychologie řeší především psychiku během sportovního výkonu, ale také se dotýká i osobního, každodenního života, se kterým se sportovci musejí vypořádat.
Od jakého věku je sportovní psychologii vhodné zařadit?
Odmala. Do psychologické přípravy řadíme i komunikaci, proto je dobré pracovat i s rodiči, trenéry a řešit s nimi možné způsoby komunikace s dětmi, abychom u nich vytvářeli pozitivní vztah ke komunikaci o důležitých věcech, ale také pozitivní vztah k sobě samým a naučili je přemýšlet o svém sportovním výkonu. Na věku v tomto ohledu opravdu nezáleží. Sportovně-psychologická příprava nemusí být pouze ve formátu individuálních sezení, ale může být také ve formátu skupinové mentální přípravy anebo teoreticko-praktických workshopů, kde se sportovci dozví o důležitých informacích ohledně psychologické přípravy a vyzkouší si některé techniky, které se ve sportu využívají nejčastěji.
Mohla bys prosím uvést pár anonymních příkladů, kdy sportovní psychologie pomohla, ať už to bylo v jakémkoliv ohledu?
Nejvíce viditelné jsou za mě příklady, které se týkají regulace emocí, koncentrace či zvládání tlaku. Adolescentní hokejista nezvládal držet koncentraci na hru poté, co dostal první gól. Pozornost mu neustále utíkala k myšlenkám, co měl udělat líp, proč střelu nechytil a na co by se měl soustředit, aby stejný gól už nedostal. Z toho se stávalo, že během promítání těchto myšlenek, na co by se měl soustředit, dostal gól další. Společně jsme postupně pracovali na uvědomění, jaké aspekty hry může ovlivnit a na co je důležité se soustředit, na koncentračních kotvách, dechových cvičeních a vizualizacích, které mu pomáhají před zápasem si představovat důležité momenty a zákroky, které si potřebuje připomenout.
Jsi spoluautorkou knihy Car Coaching, která se zaměřuje se na komunikaci mezi rodičem a dítětem či adolescentem před a po výkonu. Mohla bys prosím krátce naznačit hlavní body této problematiky a možná tak i navnadit rodiče a trenéry, aby si knihu koupili?
Knihu jsme psali také na základě vlastních zkušeností, které jsme zažívali v komunikaci s rodiči před a po výkonu a ovlivnili nás (kladně i záporně), a tak jsme se snažili ty nejdůležitější aspekty zakomponovat do naší knihy. Car coaching je metoda, která je založena na komunikaci s dětmi/adolescenty (nejen) v autě, ve kterém trávíme čím dál více času. Hlavní myšlenkou je pomocí dialogu, připravit vnitřní svět dítěte na tréninkový proces nebo závodní výkon, aby byl co nejefektivnější. Vytvářet podmínky pro sebepoznání a sebereflexi dětí, ale také pomocí vedeného dialogu připravujeme děti na následný vnitřní dialog, který se tvoří právě na základě vět, které děti dříve slyšely od svých vzorů a nejbližších.
Jsou nějaké sporty, kde je z Tvého pohledu sportovní psychologie zásadnější a nějaké, kde je méně důležitá?
Z mého pohledu je psychologická příprava stejně důležitá v jakémkoliv sportovním odvětí. Každý sport má jiná specifika, ale zde mluvíme hlavně o osobnostech. V jakémkoliv sportu se může najít člověk, který by řekl, že v jeho sportovním prostředí sportovní psycholog být nemusí, stejně tak se v jakémkoliv sportu může najít člověk, který si bude myslet pravý opak :)
Mohla bys prozradit nějakou obecnou mentální pomůcku, která může sportovcům například před závodem pomoct? Často se mluví například o tzv. rituálech a jejich vlivu na výkon. Co si o nich myslíš?
Obecnou pomůcku poradit nemohu, každý jsme jedinečný a před výkonem nám každému sedí něco jiného, skvělým příkladem je zde Usain Bolt a Michael Phelps, oba byli vynikající sportovci. Bolt potřeboval před závodem interakci s okolím, rozptýlit hlavu. Phelps nosil sluchátka, kapuci, chtěl být sám se sebou. Můžeme říct, který z nich se lépe připravoval na závod? Nemůžeme. Proto obecně platí, že všichni si musíme přijít na to, co nám sedí nejlépe, zkoušet různé techniky a něco nám sedne úplně nejvíc. Ať už to jsou vizualizace, dechová cvičení, pozitivně vedený vnitřní dialog, komunikace s okolím a nebo právě rituály. Rituály nám pomáhají, pokud během nich děláme věci, které můžeme ovlivnit, např. stejné jídlo či pití, dechové cvičení, vizualizace, stejná rozcvička, komunikace s trenérem... Pokud do nich zařadíme i aktivity či věci, které nemůžeme 100% ovlivnit, rituál se mění na původce stresu a napětí a toho docílit nechceme.
>> Více informací o službě sportovní psychologie na naší klinice najdete v sekci sportovní medicína <<
>> Objednat se k Janě můžete přes Medevio <<
