VO₂max je dnes číslo, které vídáme skoro všude. Ještě relativně nedávno patřilo téměř výhradně do zátěžových laboratoří a vrcholového sportu, zatímco dnes ho ukazují Garminy a další wearables, sdílí se na sociálních sítích a stále častěji se o něm mluví také v souvislosti s prevencí a stále více populárním „longevity“. A není to jen současný trend. Kardiorespirační zdatnost patří k nejsilnějším objektivním ukazatelům celkového zdravotního stavu a VO₂max je jedním z jejích hlavních laboratorně měřitelných parametrů.
Co tedy VO₂max skutečně znamená?
Je to nejvyšší rychlost, jakou je organismus při intenzivní zátěži schopen využívat kyslík pro aerobní tvorbu energie. Neříká tedy pouze, zda máme „dobré plíce“. Výsledná hodnota odráží celý řetězec od dodávky kyslíku přes srdeční výdej a krevní transport až po jeho využití v pracujících svalech, zkrátka velikost našeho aerobního motoru. I díky tomu zůstává VO₂max velmi dobrým odrazem toho, jak velkou aerobní kapacitou organismus disponuje.
Je význam VO₂max pro longevity prokázaný?
Jeho význam pro zdraví je přitom velmi dobře doložený. Velký přehled publikovaný v roce 2024 shrnul 26 meta-analýz, 199 kohortových studií a více než 20,9 milionu pozorování. Vyšší kardiorespirační zdatnost byla konzistentně spojená s nižším rizikem předčasného úmrtí i řady chronických onemocnění. Každé zvýšení zdatnosti o 1 MET bylo v souhrnných datech spojeno přibližně s 11–17% nižším rizikem úmrtí ze všech příčin. Nejde samozřejmě o příslib, že zvýšením VO₂max o určitou hodnotu „prodloužíme život o X let“, ale o silnou populační asociaci.
Lang JJ, Prince SA, Merucci K, et al. (2024). Cardiorespiratory fitness is a strong and consistent predictor of morbidity and mortality among adults. British Journal of Sports Medicine, 58:556–566.
Velký přehled 26 systematických review, 199 kohort, přes 20,9 milionu pozorování. Každý +1 MET CRF spojen přibližně s 11–17 % nižší celkovou mortalitou.
VO₂max ve sportu
Ve sportu je situace trochu jiná. Velký motor ještě automaticky neznamená nejrychlejší auto. Vysoké VO₂max je pro řadu vytrvalostních disciplín zásadním předpokladem, ale výsledný výkon určují také metabolické a ventilační prahy, ekonomika pohybu a to, jak velkou část maximální kapacity je sportovec schopen dlouhodobě využívat. Dva běžci s VO₂max 65 ml/kg/min tedy rozhodně nemusí běžet stejně rychle.
Známým příkladem je norský cyklista Oskar Svendsen. V 18 letech mu bylo laboratorně naměřeno VO₂max 96,7 ml/kg/min, jedna z nejvyšších hodnot popsaných v odborné literatuře, a stal se juniorským mistrem světa v časovce. Přesto se z něj následně nestal dominantní profesionální cyklista a ve 20 letech se závoděním skončil. Jeho detailně publikovaná fyziologická data dobře ukazují, proč nelze výkon redukovat na jediný parametr – autoři sami pracují s kombinací VO₂max, ekonomiky a schopnosti využít vysoký podíl aerobní kapacity.
nnestad BR, Hansen J, Stensløkken L, Joyner MJ, Lundby C. (2019). Temporal changes in determinants of aerobic performance in individual going from alpine skier to world junior champion time trial cyclist. Journal of Applied Physiology, 127:306–311.
Vše výše popsané se snažíme zohlednit při našich zátěžových testech. Nechceme člověku pouze říct „vaše VO₂max je 52“. Zajímá nás, jak se k této hodnotě dostává, kde leží jeho ventilační a metabolické prahy, jakou má při nich rychlost nebo výkon, jak reaguje tepová frekvence a ventilace a jak se celý profil mění v čase. VO₂max tak zůstává velmi cenným číslem – pro sport, zdraví i současnou debatu o longevity. Je ale nejcennější tehdy, když ho nevytrhneme z kontextu ostatní fyziologie.
🔗 OBJEDNAT SE NA ZÁTĚŽOVÝ TEST A ZJISTIT VO₂MAX
